Ještě pro jistotu na úvod: Neslibuju nemožné. Dítko nezapojujeme hlavně proto „aby nám pomohlo.“ Ale i když se to ze začátku zdá jako sci-fi, postupně si najednou začneš všímat, že vám to spolu jde rychleji a že opravdu toho na tebe zbývá méně. Ale to je spíš jen třešinka na dortu… 🙂
Tak proč bych si měla „komplikovat“ život tím, že budu malému vysvětlovat, že je hadr nejdřív potřeba vymáchat? Anebo dokonce muset stírat dvakrát, protože kýbl s vodou rozlije?
- Dítě se učí především nápodobou. Což oceníš hlavně až bude větší. Protože už nebude třeba mu vysvětlovat proč a jak by měl doma pomáhat a uklízet si po sobě. Jen to období, kdy nejlépe vnímají, nasávají a kopírují po nás je často mnohem dřív, než si my dospělí myslíme, že je „na čase“ dítko něčemu takovému učit. (O tom jak takovou „citlivou/vnímavou chvilku“ nebo jak říkala dr. Montessori „senzitivní období“ poznat, zase někdy příště. :))
- Mamince společný úklid přináší víc klidu a odpočinku. Vážně? Tak podívej: Zaprvné v době, kdy dítě spí máš kupu času na odpočinek – jen a jen pro sebe. Vážně ho chceš věnovat úklidu? Pak se nediv, že se cítíš vyčerpaná, frustrovaná, nedoceněná, nešťastná… protože všechnu svou energii dáváš ven – dítěti, domácnosti, manželovi… Zadruhé, doba, kdy je dítě vzhůru je delší než kdy spí – takže na úklid máte také víc času. Takže na to nemusíš spěchat, nebudeš pod tlakem a můžeš si to s děťátkem i užít. Navíc vždyť to může opravdu být zábavná hra! Jen se uvolni a užij si to! (Bonus: nemusíš po dobu úklidu vymýšlet jinou hru/ zábavu pro děťátko!)
A co v tom čase pro sebe dělat? Ideálně něco malého, co ti ale udělá velkou radost. A hlavně – být v té činnosti vědomě a naplno si ji užívat. Tak z té malé chvilky pro sebe „vytřískáš“ nejvíc! <3
Nápady na vědomé chvilky pro sebe? –> Adventní kalendář